Ježíš je dobrý Pastýř !!

Ježíš se nám dnes v evangeliu svatého Jana představuje jako dobrý Pastýř. Tento všem dobře pochopitelný pojem Ježíši zcela právem náleží. Pročítáme-li Ježíšův život, tak můžeme jasně pozorovat, že Ježíš měl a má, pro službu pastýře všechny potřebné vlastnosti. Ježíš je odvážný, rozhodný, jen tak se nevzdá, a něčeho nezalekne. Autorita, která vychází z těchto dobrých vlastností, doplněná láskou a pokojem nemůže být pro nikoho nepříjemná, naopak, každý, kdo zastává svou autoritu s těmito dobrými vlastnostmi,  se každý rád a moudře podřizuje.

Povolání pastýře nemůže zastávat ten, komu na ovcích nezáleží. Už ve Starém zákoně upozorňuje Hospodin všechny pastýře, kteří pasou, starají se jen o sebe, svou kariéru a prospěch, a nevedou ovce, a jim patří Boží běda.(Ez34,4).

V Církvi zaujímají službu pastýřů především biskupové. Ti jsou pro tuto službu také pečlivě vybíráni. Musí být starší, zkušení a osvědčení v kněžské službě. Snad bychom dnešní den mohli myslet a modlit se zvláště za ně, za naše biskupi, kteří se nás s láskou snaží vést a hlásat nám Boží slovo.

Autorita vycházející z vlastností Ježíše Krista, je tou jedinou správnou, možnou, a také účinnou. Ten, kdo zastává v církvi službu pastýře, ve větším, či menším společenství, by toto měl mít neustále na paměti. To jak vést, sloužit nám Ježíš tolikrát konkrétním způsobe řekl a ukázal.

Všem je nám dobře známí obraz Ježíše, jako dobrého pastýře. Ježíš ji nežene před sebou, ale s láskou a soucitem ji nese na ramenou. On pozná slabost a zranitelnost oveček, pomáhá jim, vede a chrání je. Takovým je Ježíš pastýřem. Ježíš JE pravdivý a autentický, nikdy by neřekl, že je dobrý pastýř, kdyby ním nebyl.

Doposud jsme si všímali více pastýře. Ovečkami, o kterých hovoří Ježíš jsme samozřejmě my všichni, lidé a zvláště my, kteří jsme přijali Ježíšův křest a jsme díky Bohu uvnitř ovčince, církve. Svěží pastviny, rozlehlé nivy a vody, u kterých si můžeme a máme odpočinout, jsou mimo jiné především svátosti Církve, které ustanovil Ježíš a k nim nás přivádí. Svátosti obsahují plnost bohatství Božích dober a milostí.

O ovečkách je mnoho známo, že vytrvale vyhledávají pastvu, jsou poslušné, někdy však také tvrdohlavé, a potravu, kterou naleznou vždy dokonale spasou. A v těchto vlastnostech bychom se jim měli podobat, ne však v tvrdohlavosti. Měli bychom být vytrvalý, poslušní, hledat Ježíše ve svátostech, z nich čerpat a žít. Ovečky dále vždy drží pospolu, je-li jim zima semknou se k sobě a dávají si navzájem teplo, a také moudře tuší, že vzdálit se stádu, společenství, může být pro ně smrtelně nebezpečné. Vlci jsou stále ve střehu, využijí každé příležitosti a zaváhání osamocené ovečky. My víme, kdo je pro nás tím „vlkem“.

Ježíš tedy velmi dobře věděl, proč v podobenství použil právě tento obraz o pastýři, ovcích a vlku. Potřebujeme všichni dobrého pastýře, potřebujeme být bdělý, vytrvalý, důslední, potřebujeme být moudře vedeni a chráněni, a také potřebujeme držet pospolu. Na jednoho si každý dovolí, ne však na společenství. Poslouchat Ježíše, poslouchat jeho pastýře, které on k této službě vybral a ustanovil, řídit se jejich příkladem a slovem, je pro nás zárukou života v bezpečí.

Ježíš nebyl a není pastýřem najatým z donucení a za mzdu, Ježíš se zcela svobodně  a dobrovolně rozhodl být poslušný vůli svého Otce, vzdal se své Božské přirozenosti a stal se rád naším bratrem, přítelem a pastýřem. Oblékl na sebe chudý oděv pastýře. Proto bychom ho měli milovat, poslouchat a následovat. On nás vede tím správným směrem v tomto životě a chce nás dovést až k těm věčným pastvinám a vodám v Božím království.